Masturbace je činnost, na kterou se různé společnosti dívaly také různě. Nebudeme se zabývat starověkem, ale jen se zmíníme, že pro křesťanskou církev byla masturbace pomalu největším hříchem, jaký se mohl křesťan dopustit. Protože jsme pod vlivem křesťanské církve již asi 1250 let, je to mnohým vryto pěkně pod kůži. Na většinu lidí však církev již vliv nemá, takže se hovoří o tom, že pohled společnosti je již na masturbaci jiný. Ale sáhněme si na srdce, co to je pohled společnosti? Pokud řekneme, že hlasem společnosti jsou veřejně sdělovací prostředky, tak společnost k masturbaci a ostatně i k dalším problémům v sexu mlčí, na veřejně sdělovacích prostředcích není pro sex žádné místo, na něj platí totální cenzura. Takže společnost mlčí a lidé se chovají tak, jak chtějí. Ale to je snad lepší, než se nechat vodit za ručičku. Masturbujme, ale můžeme jen doporučit, aby to nebylo jen pouhé ukájení, ale i příjemná erotická záležitost.
První možností masturbace je vlastní rukou, tzv. prstění. Obvykle si ženy hladí, a to někdy i silně, poštěváček, ale také si do pochvy strkají prsty či jiné vhodné předměty. Ti starší jistě vzpomínají na dobu, kdy erotické pomůcky na trhu nebyly, ale třeba vlasový šampon se prodával v zelené válcové tubě, která silně penis připomínala. Cesty k vlastní potěše se tak vždy našly. Dnes máme na výběr ohromné množství "šidítek", a jejich estetika i kvalita se neustále mění k lepšímu, snad se dá říci, že jsou stále dokonalejší, než může skoro být samotný mužský úd.
Každá žena asi sama cítí, co jí nejvíc vyhovuje, někdy spěchá a jindy si chce se svými pocity pohrát co nejdéle. Když žena masturbuje, má tu výhodu proti muži, že ženské přirození reaguje tím, že se samo vlhčí. Pokud to není dostatečné, je třeba si pomoci. Pokud se totiž budou genitálie dráždit tzv. na sucho, může snadno dojít k poranění, i třeba k malému, mikroskopickému, a to je zase cesta pro nějakou infekci.
Masturbace nemusí být jen zasouvání prstů či robertků do pochvy, ale třeba hledání a pak i dráždění bodu G. Nemusí se hned dráždit i nejcitlivější místo ženského klína klitoris, ale lze začít třeba hlazením vnitřní strany stehen, pak přejít přes velké i malé stydké pysky. Ale to je asi nošení dříví do lesa, raději se zaměříme na vrchol. Tím by měl být orgasmus. Zde je třeba se zamyslet nad tím, že ženy uvádějí různé stavy při orgasmu a také jeho rozdílnou četnost. Rozdíl je v tom, že některá žena má jeden orgasmus, to znamená nějaké vnitřní uspokojení, a tím končí.. Ale přitom si nedokáže představit, že to byl jen "předpokoj" do ráje. Pocity se totiž nedají předávat, ty se musí prožívat. Takže by šlo se překonat a zkusit pokračovat v masturbaci, ale stále tak, aby to bylo příjemné. Na druhé straně jsou ženy, které mají orgasmus několikrát a spojení se squirtem, tedy stříkáním. Stačí ale jen chvilka uklidnění a mohou pokračovat v dalších orgasmech a skrápěním okolí. Proč jsou v tomto ženy tak rozdílné, věda zatím neobjasnila, ale snad je to i tím, že mnohá žena ve svém vnitřním studu se nedokáže uvolnit a odvázat k experimentům se svým tělem.
Dívčí či ženská masturbace by měla být v prvé řadě pohoda, najděte si pro ni dostatek času, nalaďte se na klidnou notu, a když se chcete cítit opravdu uvolněně, třeba si zakryjte si či zavažte oči. Pokud toužíte se přiblížit skutečné souloži, použijte vibrátor a nechte ho volně působit v pochvě. A o tom, že první příjemná reakce pak nemusí být oním vysněným orgasmem, jsme již psali.
